Leos Janacek
(Professor Halfar)
Kantor Halfar byl hoch dobry, byl hoch tichy, byl hoch hezky, ale mel on mel on chybu: i v Tesine mluvil cesky pred okresnim inspektorem! A kdyz tak se kantor spusti, vis jsou hrichy v katechismu, co se nikdy neodpusti! Leta plynou, vlasy ridnou jako listi pred jeseni! Halfar porad za mladence! Pro Halfara mista neni! V krcme zni jen skocna hudba. Prave v kapli dalo slovo! Co by melo deset roku cekat devce Halfarovo? Prisli pani:"Skola polska!" Ale vzpurny Halfar uci, jak mu kaze zakon bozi! Tich po mezich chodi kantor, bez usmuvu, vez myslenky, v krcme sedi sam za stolem, hledi k zemi, hledi sklenky! V horky vecer, na klekani kdyz se jednou ve vsi zvoni, vrazi devce v cernou jizbu: Kantor visi na jabloni! Bez modlitby, bez slzy ho, jak pri hrisne dusi jisto, v roh hrbitova zakopali, a tak dostal Halfar misto!